Operace mé dcery


Psychologická novela se soustřeďuje na otázky vzájemné lidské odpovědnosti a mezilidských vztahů.
Inženýr Roček se po těžké autohavárii dozvídá, že není vhodným dárcem části své míchy pro svoji šestnáctiletou zraněnou dceru, neboť není jejím pokrevním otcem.

Je to příběh z lékařského prostředí ze sklonku našeho století. Knihou provází čtenáře Dušan Roček, který je spořádaným člověkem, dobrým manželem a výborným otcem dvou dětí – šestnáctileté Mileny a devítiletého Aleše. Až donedávna vedl spokojený život s celou rodinou v nově postaveném domě, který dohromady stavělo několik rodin celé roky. Mezi nimi samozřejmě i Dušan. Osud byl však neúprosný a Dušan se později ocitá v nemocnici po automobilové nehodě, ve které se ne jeho vinou ocitá i celá jeho rodina, kromě malého Aleše, který tráví prázdniny u babičky a dědečka.

On po malém ošetření odchází domů, ale jeho žena a Milena zůstávají v nemocnici. Magda – (jeho žena) se pomalu zotavuje, ale Milena je na tom opravdu špatně. Potřebovala by transplantaci, na kterou se čeká i několik let, jí však zbývá 24 hodin života. Dušan se nabídne jako případný dárce, avšak jeho krev neodpovídá té Milenině a Dušan se pídí po tom, proč. Dozvídá se, že s velkou pravděpodobností není pravým otcem Mileny. Příběh je zamotán do minulosti, která pro Dušana nebyla zrovna růžová.

Jako mladík pracoval jako stavbyvedoucí na staveništi, na kterém přišli dva tehdejší pracovníci o život. Vina byla vržena právě na Dušana, který byl převezen na dva roky do věznice. V té době byl již ženat s mladinkou Magdou. Pro ni byly ty dva roky možná horší než pro Dušana, stále stejná stereotypní práce, stejní lidé a žádné využití volného času.. Pracovala v bance a jediným pobavením pro ní byla její spolupracovnice, Irena, která ji občas vytáhla do kina. Magda se zkrátka stále více uzavírala do sebe a neměla žádný zájem o okolní svět. Přemýšlela o sobě a o tom co ji potkalo.

Po dvouroční době, strávené ve vězení se Dušan konečně vrátil zpátky domů za svou ženou. Zanedlouho se jim narodila Milenka, jejich prvorozené dítě. Celých dvacet let si Dušan myslel, že je to jeho dítě, neměl také důvod myslet si něco jiného, avšak osud byl neúprosný a Dušan se nyní nachází na začátku. Nezbývá mu nic jiného, než se snažit zjistit pravdu o minulosti, zachránit Milenku a vyřešit problém s Magdou.

Zatímco je Magda a Milena v nemocnici, Dušan se potkává s bývalou Magdinou spolupracovnicí Irenou Šálkovou, nenápadně se ji vyptává na poměry mezi Magdou a muži v době, kdy byl ve vězení. Nic se nedozvídá, a tak se rozhodl navštívit, tehdejšího ředitele banky. Ten je již osm let mrtev, ale jeho žena si vzpomíná na vzniklý problém, kdy se Magdě ztratilo 18 tisíc. Vzpomněla si na náměstka ředitele, který byl při řešení zpronevěření 18-ti tisíc. Dušanovo podezření tedy padlo právě na něho.

Zanedlouho se objevil u náměstkových dveří. Vyšli ven, do temné noci a Dušan se začal vyptávat, kde potom získal těch osmnáct tisíc, které se nakonec přeci jen našli. Náměstek Burian mu vše po pravdě pověděl. Ještě týž večer se stavil za Magdou, aby ji předal ty nalezené peníze. Magda ho pozvala dál a nabídla mu kávu. Burian tam nakonec zůstal i přes noc. Nyní bylo Dušanovi jasné, že muž, který stojí před ním a s nímž se právě baví je pravým Mileniným otcem. Burian netušil, že po té předem neuvážené noci zplodil dítě, jeho vlastní krví... Dušan mu to vmetl do tváře, avšak Burian se bránil a odmítl darovat část míchy své.

Mezitím se v nemocnici lékaři připravují na připadnou transplantaci Mileniny míchy. Doktoři se snaží sehnat vhodnou míchu po celé Evropě, plánují operační postupy a připravují se na dlouhou, těžkou a v neposledním řadě velmi nebezpečnou operaci.

Magda přemýšlí na pokoji v nemohoucím stavu o zradě, kterou Dušanovi způsobila, o jedné sekundě, která změnila na dobro její život a ve které najednou přišla o manžela i o svou dceru. Vzpomněla si na to, co ji řekl doktoři, míchu můžou odebrat buď otci nebo matce.Dušan není pravým otcem a ona je na tom tak špatně, že doktoři ani nepřemýšlí nad odebráním míchy Magdě. Napadla ji tedy jediná věc. Aby žila Milenka, musí zemřít ona! Pokusila si podřezat žíly. Naštěstí doktor rychle přiběhl a Magdu zachránil.

Dušan bloudí nočním městem, přebírajíc svůj život dokola a dokola, vzpomínajíc na zážitky, které mu život přinesl. Vztek na Buriana, který ho do této doby tížil se změnil v lásku k Magdě a k Milence, byl pevně odhodlaný pomoci své ženě a „své“ dceři. Je přeci jeho! A nezáleží na tom, čí krev proudí v jejím těle. Tentokrát již znal cíl své cesty, byla jím nemocnice a Magda.

S ubíhajícím časem lékaři postupně ztrácejí naději na transplantaci míchy, zanedlouho se však na schodišti objeví doktor Bureš s tím, že našli vhodného dárce míchy někde v Africe a transplantace se může provést třeba hned.Doktoři se rozhodnou převést Milenu do pražské Motolské nemocnice, kde bude mít větší předpoklad pro úspěšnou transplantaci díky lepšímu vybavení nemocnice.

Tato krátká, ale o to víc tvrdá cesta Dušana Ročka za hledáním cíle svého života vede k zamyšlení, že objevování hloubky lidských vztahů nebude ani v budoucnu jednoduché, a že bychom si měly vážit lidí kolem sebe a především zdraví, které máme jenom jedno.

Copyright Stanislav Rudolf © 2013. Všechna práva vyhrazena.